Projekt „Comenius“







Projekt „Comenius“ v naší škole.
V termínu od 7.3. do 18.3. 2009 jsme se v rámci projektu Evropské unie „Growing up and living together in Europe, open to everybody“ zúčastnili výměnného pobytu v belgickém městě Liege se studenty Lycee Technique Provincial Jean Boets. V sobotu ráno dne 7.3. 2009 jsme se vydali směrem Kolín nad Rýnem, kde jsme přespali v mládežnické ubytovně. Samozřejmě jsme našeho pobytu v Kolíně využili a navštívili některé z jeho pamětihodností - katedrálu s ostatky tří králů, radnici i nábřeží Rýna. Po chutné a vydatné snídani nás čekala jen krátka cesta do již zmíněného města Liege.
V Liege se k nám připojily dvě belgické vyučující, které byly našimi průvodci při poznávání hlavního města Belgie – Bruselu. V tomto výletu jsme se zaměřili na historickou část Bruselu, Grand Place, kostel sv. Jakuba, katedrálu, královský palác a jeho zahrady. Navštívili jsme také muzeum hudebních nástrojů, umístěné v krásné secesní budově, které se nachází na známém pahorku umění. Poté jsme vyrazili zpět do Liege.
Následující den byla na programu návštěva dalších dvou krásných belgických měst se starobylými jmény Bruggy a Antverpy. . I zde jsme měli průvodce z belgického učitelského sboru, tentokrát ovšem dva učitele. Jak jsme měli možnost zjistit, městu Bruggy se neříká „perla Belgie“ zbytečně. Ohromilo nás svou architekturou a atmosférou jako z dob 15. století. Určitě stojí za zmínku kostel Svaté Krve, kde jsme zhlédli vzácnou relikvii – kousek plátna s kapkami Kristovy krve. Zajímavé byly také objekty, ve kterých žily příslušnice společenství bekyní. V Antverpách jsme měli možnost vyslechnout si legendu o vzniku názvu města a prohlédli jsme si i sochu na hlavním náměstí, která se k této legendě váže. V úterý ráno jsme se vydali opět za hranice, tentokrát do holandského města Maastricht. Počasí nám nepřálo, ale v této oblasti je děšť běžný. I přesto jsme si výlet užili.
Další den započala pracovní část našeho projektu. Po úspěšném nalezení školy jsme se konečně plni očekávání seznámili s našimi belgickými protějšky a byli jsme srdečně přivítáni. Také my jsme se dobře připravili a všechny přítomné překvapili francouzsky zpívanou písní „Bratře Kubo“, což všechny přítomné potěšilo a pobavilo. Následovaly naše prezentace o České republice, Odrách a naší škole. Představili jsme také vše, co jsme zatím vypracovali v odborné části našeho společného projektu – shromáždění poznatků o postižení jedinců, kterými se zabýváme.
Všechny pracovní dny byly naplněny zajímavými aktivitami, které si pro nás belgická strana připravila. Například samotné město Liege jsme poznávali formou soutěže, která byla propojena s tématem projektu – ve smíšených belgicko-českých týmech jsme zjištovali, zda se mohou lidé, kteří mají nějaká zdravotní omezení dostat k zajímavostem a památkám města, třeba do muzea, radnice, katedrály, restaurace apod.
Probíhaly také různé workshopy, které nás přiměly zamyslet se nad typem naší evropské kultury vzhledem k jednotlivci, možností si vzájemně pomáhat, a zamýšleli jsme se nad kulturou naší země a nad tím, co pro nás kultura vůbec znamená. V rámci projektu jsme měli také za úkol vytvořit francouzsko-česko-anglický slovník, neboť komunikačním jazykem byla právě angličtina. Zvolili jsme možnost výkladového slovníku s termíny, které se vázaly k tématu projektu a zaměřili jsme se tedy na vysvětlení pojmů jako je například: postižení, integrace, mobilita a další. Tyto pojmy jsme nejprve prodiskutovali zvlášť v české a belgické skupině. Pak jsme vytvořili anglické definice, které jsme porovnávali s belgickými studenty a hledali jsme rozdíly v náhledu na tyto pojmy. Měli jsme také možnost shlédnout filmy, které pojednávaly o extrémních situacích postižených jedinců. Zdravotnická část našeho pedagogického doprovodu, paní učitelky Vlčková a Bartoňová navštívily spolu s belgickou odbornou vyučující několik zařízení pro mentálně i tělesně postižené předškolního i školního věku, což bude pro nás praktickým doplňkem v odborné části našeho projektu.
V pátek nastal zlomový den – náš odjezd do belgických rodin. Všichni jsme byli velmi nervózní jak nás přijmou. Můžeme říci, že nás přivítali nadšeně nejen rodiče, ale někdy i širší rodina. Někteří bydleli přímo v Liege, ale většina dojížděla ze vzdálenějších míst.
Také víkendové dny byly naplněny bohatým programem. Všechny nás velice zaujala návštěva v závodě na výrobu křišťálu, kde jsme měli možnost shlédnout i samotnou výrobu uměleckého skla foukáním. Jelikož Liege leží v blízkosti německých hranic, uskutečnili jsme výlet do starobylého města Aachen, které hrálo významnou roli nejen v německých dějinách. Ochutnali jsme místní specialitu – velmi tvrdé, ale chuťově výborné perníky. Navštívili jsme ještě jednou také Brusel, ale tentokrát za účelem prohlídky evropských institucí.
Podařilo se nám také zúčastnit se vyučování v belgické škole, kde nás překvapilo několik věcí. Hodina trvá 50 minut a studenti mají naprostý zákaz používání mobilních telefonů. Docházku zaznamenává pouze třídní učitel, který dochází do každé hodiny. Na začátku ani na konci hodiny studenti nevstávají.
Poslední den následovalo závěrečné hodnocení celého našeho pobytu a všech aktivit a samozřejmě i loučení. Myslíme si, že tento pobyt byl pro nás velice přínosný. Mohli jsme si ověřit naše jazykové schopnosti a komunikační dovednosti. Zjistili jsme, že ne všichni belgičtí studenti uměli anglicky dobře a že komunikace není založená jen na znalosti samotného jazyka, ale také na naší vstřícnosti a snaze porozumět druhému, třeba i nonverbálně. Do naší slovní zásoby přibylo také mnoho nových francouzských slov a výrazů, které jsme se naučili používat. Mohli jsme i nahlédnout do odlišného způsobu života belgických domácností našich vrstevníků, poznali jejich zájmy, školu, přátele a také našli i témata, která nás spojovala a byla nám blízká. Velmi nás obohatilo poznání belgického kulturního dědictví, historie a tradic. Snad si můžeme dovolit říci, že to vše je pro nás novou motivací nejen ke studiu, ale samozřejmě i k dalšímu kontaktu s našimi novými „spolužáky“.
Na závěr ještě poděkování všem, kteří nám umožnili účast na tomto projektu. Děkujeme naší paní ředitelce, Ing. Pavle Hostašové, za první kontakt s belgickou školou a zprostředkování projektu a doprovázejícím pedagogům, Mgr. Lence Chodurové a Mgr. Davidu Cindlerovi, kteří nám pomáhali překonávat naše jazykové nedostatky. Díky patří také paní učitelce Ludmile Vlčkové a paní učitelce Marii Bartoňové za zdravotnickou péči a starost o nás. Za finanční podporu děkujeme Evropské unii. Studenti z projektu.


Mezinárodní jazykový projekt Comenius, v rámci programu SOKRATES EU - žádost podáváme znovu ve šk. rok 2007/08.

V letošním školním roce pokračuje příprava projektu s naší partnerskou školou v Belgii, ve městě Liege. V loňském roce nebyl náš projekt schválen z důvodů velkého počtu žádostí, po osobním jednání se zástupci Národní agentury v Praze nám bylo doporučeno v práci na projektu pokračovat. Naše kontakty a jednání s vyučujícími v Belgické škole skutečně pokračovaly a letos k 15. 2. 2008 podáváme znovu svou žádost na projekt pod týmž jménem jako vloni. Projekt
"Growing and living together in a open Europe to everybody" - je zaměřen na sociální oblast a v jeho rámci studenti budou moci navštívit různá sociální zařízení v ČR a v Belgii. Tento projekt by měl trvat 2 roky, ja naplánován pro školní roky 2008/09 a 2009/10. Společně s našimi partnery - paní profesorkou Chantal Partoens a Veroniqe Maroye - doufáme, že jej naše národní agentury schváli a těšíme se na spolupráci.


Mezinárodní jazykový projekt Comenius, v rámci programu SOKRATES EU - šk. rok 2006/07.

V letošním školním roce připravujeme projekt s naší partnerskou školou v Belgii, ve městě Liege.
Projekt se jmenuje "Growing and living together in a open Europe to everybody" - " In einem für alle zugänglichen Europa groß werden und zusammen leben" - "Vyrůstat a žít společně v Evropě otevřené pro všechny". Projekt bude zaměřen do sociální oblasti.


Mezinárodní jazykový projekt Comenius, v rámci programu SOKRATES EU - šk. rok 2005/06.

Ve spolupráci s litevskou školou jsme zpracovali partnerský jazykový projekt Comenius, v rámci programu SOKRATES EU pro německý jazyk s názvem „Sprachlernen durch Kunst - eine Brücke zur Völkerverständigung „- přeloženo jako „Učení se jazyku prostřednictvím umění - most k porozumění mezi národy“..
Národní agentura schválila naší žádost 21. dubna 2005, nadnárodní agentura 29. 7. 2005.

Spolupráce s litevským gymnáziem bude probíhat na třech úrovních - hudba a zpěv, divadelní tvorba a tanec, výtvarné techniky. Během celého školního roku budou pracovní skupiny připravovat svůj program a výrobky ke čtyřem výměnným návštěvám, v říjnu přijede na první konzultační schůzku jeden pedagog z litevského gymnázia k nám do Oder, v prosinci pak navštíví náš pedagog tamější školu a dohodne další podrobnosti vzájemné výměny, v únoru pak dvacet pět žáků se svými učiteli přijede do Oder realizovat svůj program a v květnu pojede dvacet pět našich žáků s programem do Litvy.


Rekapitulace základních údajů:

Činnost školy: jazykový projekt v podprogramu Comenius
Termín: školní rok 2005/2006
Schvalovací agentura: Národní agentura Socrates,
U Lužického semináře 13, Praha 1
Jazyk: němčina
Partnerská škola: Katolické gymnázium Vincentas Borisevičius
Džiugo 6, Telšiai 5610, Litva
Název projektu: Sprachlernen durch Kunst - eine Brücke zur Völkerverständigung


V dubnu 2006 navštívili litevští studenti naši školu, v květnu navštívilo 25 studentů naší školy své projektové kamarády v Litvě. Své zážitky ze 14 dní strávených v litevských rodinách a na toulkách Litvou zpracovali studenti v následujících krátkých reportážích:

DOJMY Z LITVY

Litva na mě působila velmi příjemně, lidé jsou pohostinní a přátelští. V rodinách nás přivítali s otevřenou náručí, vybudovali jsme si krásný vztah, bylo těžké se loučit. Opravdu se mi to líbilo, škoda, že naše země jsou tak vzdáleny. Veronika V.

V rodině se mi moc líbilo, dostala jsem svůj pokoj a rodiče spali společně s dětmi. Líbilo se mi, že jsou na sebe v rodině všichni milí a děti poslouchají. Překvapila mě také pohostinnost Litevců a jejich kuchyně. Téměř ve všech jídlech byla zakysaná smetana nebo kopr. Všechno se mi zdálo jiné než u nás, příroda je nádherná, čistá, nemají velké hory, ale mají krásné moře. Projekt Socrates se mi moc líbil, už se nikdy nedostanu do jiné země zdarma. Chci poděkovat všem, kdo jej zařizovali, byli úžasní, moc děkuji. Marie B.

Litevci jsou moc pohostinní. Je to samá rovina, nikde nenajdete kopec, zato mají úplně nádherné moře. S děckama jsme se skamarádili a bylo těžké se pak loučit, moje rodina byla určitě nejlepší rodina v Litvě. Projekt je fakt super, pro mladé lidi je to obrovská možnost poznat jiné národy. Marie G.

Všichni byli strašně pohostinní a milí. Mnoho věcí je v Litvě jiných, krajina je rovinatá, jiné jsou domy, často bez omítek nebo dřevěné, na toaletách se papír háže do koše. Jiná je kuchyně, jí se hodně mléčných výrobků, zakysaná smetana, domácí tvaroh, všude kopr. Jiná je také móda. Celý projekt se mi moc líbil. Poznali jsme novou zemi, nové lidi i sami sebe. Velký podíl na projektu mají paní učitelky, díky nim jsme se cítili bezpečně, staraly se o nás jako o vlastní. Děkuji – ačiu.


I když jsem věděla, že Litva je skoro stejně velká jako ČR, ale množstvím obyvatel asi poloviční, stejně mě překvapila obrovská pole a louky a uprostřed polí jeden nebo dva domečky – velký prázdný prostor, dále mě překvapilo moře a toalety. V rodinách bylo velmi příjemné prostředí, krásné rodinné soužití, společné snídaně a večeře. Ve škole mě hned první den zaujala ranní modlitba a že se studenti nepřezouvali. Výlety byly nádherné, moře, písečné duny na Kurské kose vyvolávaly pocit pouště. Krajina je v Litvě úžasná a příroda je velmi čistá. Litevci jsou hodně věřící národ, svědčí o tom pořádání mnoha mší svatých denně (v neděli 7) a také Hora Křížů – kde je obrovské množství křížů, obrázků a růženců. Sociálně je na tom Litva hůře než ČR. My jsme bydleli ve vybraných sociálně dobrých rodinách, ale jde poznat horší poměry, na rozbouraných domečcích a panelových domech. Náš finanční dar pro vybrané studenty se mi moc líbil, protože oni si to zaslouží a určitě jim to pomůže. Jen některé z nich jsem měla šanci poznat a jsou to báječní lidé. Musíme si pomáhat a je dobře, že to děláme.Celý projekt se mi hodně líbil, práce v projektových skupinách byla náročné (hlavně pro profesorský sbor), ale myslím, že jsme to zvládli. Děkuji. Katka K.


Ze začátku se mi v Litvě nelíbilo a bál jsem se jaká bude moje rodina a jak se bude ke mně chovat, ale přivítali mně s velkou láskou a starostlivě, čekal jsme toho mnohem míň než pro mě udělali. Ze začátku jsem používal jen základní fráze, ale postupně jsem se rozmluvil. Krok za krokem jsme k sobě měli stále blíže a kdybych mohl zůstat déle, zůstal bych. Výlety byly zajímavé, zaujal mě vodní hrad Trakai. Jsem moc rád,že jsem se mohl takového projektu zúčastnit. Jsem moc rád, že jsem tam byl a bude se mi moc stýskat, všichni jsme vážně brečeli. Bude mi po nich smutno. Bude to patřit mezi mé největší zážitky na celý život.
Robert T.


Překvapila mě vroucnost a vstřícnost v litevských rodinách a celkové přijetí. A krásné rodinné zázemí. Na jejich gymnáziu mě zaujalo, že nemají elektrické zvonění a zvoní ručně. Program byl různorodý a bohatý, rozhodně jsem se nenudil. Příroda je tam jiná a zdá se mi, že si jí Litevci mnohem víc váží a pečlivě se o ni starají. Je to taková velká pláň. Podle toho, co jsem poznal jsou Litevci mnohem víc nábožensky založení, než my. Sociální zázemí je tam horší, je třeba jim pomáhat. Celý projekt hodnotím kladně. Mohli bychom takové projekty dělat častěji. Petr K.

Dojmy z Litvy. Hlavně mě překvapila chudoba. Když jsme projížděli Litvou, neviděli jsme víc než jeden či dva domky, jinak pustá krajina. V rodině jsme se rychle sblížili a skamarádili, ve škole se mi líbilo, hlavně spolupráce v projektových skupinách. Také výlety byly krásné. Jiné je tam všechno, příroda, sociální podmínky i to, jak se k sobě vzájemně chovají, mají mezi sebou asi lepší vztahy než my. Mohli bychom si z nich vzít příklad. Všichni jsme se hodně skamarádili a když jsme odjížděli, tak jsme všichni brečeli… i kluci se neudrželi. už se asi nikdy neuvidíme. Ty dva týdny opravdu stály za to…. Nikdo nezapomene!! Projekt se může hodnotit hodně slovy, nebo jen jedním – projekt byl SKVĚLÝ! Veronika F.



Zaujalo mě moc věcí, hlavně lidé, jak jsou přátelští a milí. V rodinách – jak se mají rádi, ve škole ranní modlitba. Zážitků bylo moc a byly krásné. Tohle už asi nikdy nezažiju.
Alžběta Ch.

V ČR jsou hory a tady je většinou rovina. Jsou tady krásné dřevěné domečky, většinou žluté, červené nebo zelené. Je tu krásná příroda. Lidé jsou hodně věřící. A mají mezi sebou hezké vztahy. Sociální rozdíly jsou velké. Někteří jsou velmi bohatí, někteří nemají v domech ani sociální zařízení. Není tady střední vrstva. Byla jsem v bohatší i v chudší rodině, tam obývali pouze jednu místnost, hygienické zařízení nebylo vůbec pěkné, trubky byly rezavé a děravé, takže voda stříkala všude, jen ne na mě. Myslím, že těm chudším je potřeba pomáhat. Ať si také mohou splnit svá přání. Překvapilo mě také jídlo – třeba růžová polévka z červené řepy. Určitě je projekt super, mohli jsme poznat život v jiné zemi. Odnesli jsme si spoustu zážitků.
Veronika M.
Překvapila mě pohostinnost v rodině a krásný vztah mezi rodiči a dětmi, že si spolu o všem povídali, to u nás tak není. Ve škole mě zaujala každodenní ranní modlitba na chodbě. Krajina je krásná. Bylo pěkné, že jsme přivezli finanční dar, že jsme vybrali tolik peněz a mohli jsme je dát lidem, kteří je potřebují. Myslím, že nám byli vděční a že jim to pomůže, Bylo to krásné, cítila jsem se tam jako doma, jsem ráda, že se tento projekt uskutečnil a že jsem se ho mohla zúčastnit. Projekt má u mě velkou jedničku. Kristýna M.

Ze začátku jsem se netěšila a měla jsem strach, že se nedomluvím. V Litvě se mi ale brzy začalo líbit. Byla jsem poprvé v zahraničí, u moře, na trajektu. Naučila jsem se lépe anglicky, jsem moc ráda. Bylo krásné bydlet v rodině, poznat ty lidi, jejich zvyky, jídlo. To bylo skvělé. Byly to pro mě ty nejhezčí dva týdny v životě, za to chci poděkovat paním učitelkám a paní ředitelce. Děkuji. Petra Š.

Na Litevcích mě zaujalo, že své poničené památky staví znovu, nechodí obdivovat ruiny, ale postaví kopii dané památky. Na výletech mě zaujalo moře, protože jsem byl u moře poprvé, ale také Vilnius, Trakai. Mají krásnou přírodu, ale chyběly mi kopce. Určitě je třeba jim pomáhat, zvláště na vesnicích žije mnoho lidí, kteří by tu pomoc potřebovali. Projekt byl perfektní, určitě bych si ho zopakoval. Zdokonalil jsem se v jazyku a měl jsem možnost poznat Litvu, tak jako málo lidí, protože jsem se na chvíli stal členem rodiny. Petr O.

Překvapilo mě milé přivítání v rodině, v „naší“ rodině to bylo opravdu skvělé. Moc se mi líbil hrad Trakai i Hora Křížů. I já jsem měla svůj křížek. Je hodně věcí, které jsou jiné, jiné chování, způsob života, jídlo. Jsem moc ráda, že jsme mohli přispět těm sociálně slabším. Jsem moc ráda, že jsem Litvu navštívila a nikdy na to všechno, co jsem tam prožila nezapomenu. Mirka S.

V Litvě se mi líbilo, hrad Trakai mi připadal jako z pohádky. V rodině mě překvapilo vřelé přivítání a starostlivá péče, brali mě jako součást rodiny. Největší hora v kraji měřila 228 m a pro mě, která žije uprostřed Beskyd byla tato rovina zvláštní. Určitě je třeba jim pomáhat, je jedno jakým způsobem, modlitbou, či finančně. Ty rodiny peníze potřebují a my jsme jim mohli aspoň trochu pomoct. Projekt se mi moc líbil a chtěla bych všem, kdo ho připravovali moc poděkovat. Ačiu. Petra K.

Tak třeba jídlo. Naše úsloví – „chcete-li míti sladké těsto, musíte ho osolit“, se zřejmě dostalo do Litvy v pozměněné podobě „chcete-li míti slané těsto, musíte ho osladit“. Toho se Litevci pevně drží a chleba je sladký. Již při podávání chleba si lze ověřit, jaký mají Litevci smysl pro míchání chutí. Snídaně ve složení: sladký tmavý chléb, máslo, sýr, okurek a kus uzeného – to není nic neobvyklého. A také kopr a tvaroh nesmí nikdy chybět. … Jan Š.


Vlastně mě překvapilo všechno. Krajina, rodina, škola, toalety. V rodině mě zaujala přívětivost a ohromná pohostinnost, brzy jsem se tam cítila jako doma. Líbilo se mi na výletech, moře bylo úžasné. Myslí, že příroda je zde čistší, ale chyběly mi hory. Lidé jsou tady více věřící a jsou víc rozvrstveni na chudé a bohaté. Myslím si, že z našeho finančního daru měli velkou radost. Doufám, že jim pomůže. Každý jsme tam našli přátelé. Odjezd byl velmi těžký. Projekt se mi moc líbil, je to velká příležitost poznat jinou kulturu a zemi. Jsem moc ráda, že jsem se ho zúčastnila. Sabina L.


První dojem z Litvy – velké rozdíly mezi společenskými vrstvami, buď bída nebo bohatství, žádný střed. Přivítání v rodině bylo nezapomenutelné, všechno pro mě bylo přichystané, čekaly také babičky a dědečkové. Večeře byla obrovská. Jen co jsme odjeli, dostala jsem SMSku, že mám i se svou rodinou kdykoliv znovu přijet. V jednom kostele nás pan farář zavedl do sklepa, tam byl sál a konala se diskotéka. Je tam nádherná příroda, krásné moře, rovina, jezera. Ve společnosti jsou velké sociální rozdíly, buď chudoba nebo bohatství, střed jen zřídka. Byla jsem moc ráda, že jsme přivezli finanční dar, zahřálo mě to u srdíčka, že i my můžeme pomoct. Vždycky se snažím pomáhat ostatním a budu.
Je tam také jiné jídlo, třeba studená polévka s horkým bramborem. Celkové hodnocení SKVĚLÉ !!! Vlasta K.

Můj první dojem – krajina byla všude pustá. Když se objevily první chaloupky, byly chudé. Nejvíce mě udivilo, že se toaletní papír vyhazuje do koše. Mnoho věcí je tam jiných. Třeba jídlo, Litevci mají zvláštní kombinace. Např. k snídani jsme dostali grilovanou makrelu a k tomu horkou čokoládu, teplé mléko přímo od krávy a zákusek. V „mé“ rodině se o mě starali krásně. Čas s nimi strávený byl super, při odjezdu jsem měla slzy v očích. Bylo to moc fajn. Lucie S.



Byla jsem překvapená, že bylo krásné teplé počasí. Překvapením také byla diskotéka v prostorách pod kostelem. V rodině byla příjemná pohostinnost a vlídnost, chovali se ke mně, jako bych patřila do rodiny. Také mě zaujalo jejich jídlo, skoro ke všemu dávají zakysanou smetanu. Výlety byly krásné, mají spoustu památek, kostelů a katedrál, nádherné je moře. To pro mě byl obrovský zážitek, byla jsem u moře poprvé. Nikdy bych nevěřila, že tak nádherné moře a pláže mohou být v severské zemi. Mají krásnou přírodu a nádherná jezera. V Litvě je vidět velký rozdíl mezi sociálními vrstvami, jsou tady buď hodně chudí, nebo hodně bohatí. Určitě je třeba pomáhat, doufám, že i náš dar jim pomůže. Víra je tady asi velmi silná, do kostela chodí mnoho mladých lidí, u nás se to vidí jen na celoškolní mši. Získala jsem tady mnoho nových přátel, kteří mi už teď chybí, doufám, že se ještě někdy setkáme. Tento projekt byl pro mě něco nového, byl krásný. Lenka H.



Celá návštěva Litvy mě velmi překvapila. Bylo příjemné se znovu setkat s našimi přáteli, překvapila mě jejich vstřícnost a pohostinnost. Bylo vidět, že mají opravdu radost, že nám mohou něco nabídnout. Měli jsme se jako v bavlnce. Výlety byly super, překvapily mě pusté pláně při příjezdu, příroda je krásná a je tam všude čisto. Myslím si, že pro mladé lidi je takový projekt velmi obohacující. Marie K.


Překvapil mě vlastně celý pobyt Byla jsem nadšená. Rodina byla moc milá, cítila jsem se tam jako doma. Ve škole mě překvapily ranní modlitby a uniformy. Výlety byly krásné, krajina je tam rovinatá. Sociální podmínky jsou horší, než u nás, je tam víc nezaměstnaných. Při projektu jsem navázala mnoho krásných vztahů a prožila jsem dny, na které jen tak nezapomenu. Gábina V.


Asi mě překvapilo úplně všechno. Jsem nadšená, dojatá a taky smutná.V rodině, kde jsem bydlela byl krásný soulad a porozumění. Už teď se mi po všech stýská. Jejich škola je zajímavá, i když vypadá chudě, je velmi útulná. Výlety pro mě byly jedním z nejkrásnějších zážitků. Příroda je tady krásná, nezničená, čistá, okouzlilo mě moře. Mnoho lidí tady žije v chudobě, ve starých chatrčích. Projekt je krásná zkušenost. Děkuji ačiu. Terka



Úžasné byly výlety, moře, písečné duny,Trakai. Litevská krajina je jiná, než naše, je tady rovina, žádné kopce a kameny, zato hodně jezer. Sociálně je na tom Litva hůř, je vidět chudší ulice, rozbité cesty. Ale v rodině jsem to vůbec necítili, jsou velmi pohostinní. Bylo to super, děkuji všem.
Litva je v atlase nakreslena, jako stát přibližně tak velký jako naše republika. Překvapila mě plocha polí a luk, v nichž byly tu a tam jedna nebo dvě zchátralé chaloupky. Pro mě jako pro holku z Beskyd byl také dost velký šok, že v Litvě nenajdete žádný kopec vyšší než 500 metrů. A všude bylo obrovské množství čápů. V rodině mě krásně přivítali. Ve škole mě překvapila ranní modlitba, to, že se nikdo nepřezouval, školní uniformy a jiný zvuk zvonku. Na výletech to bylo super, moře bylo nádherné, písečné duny – připadala jsem si jako na Sahaře. Zvláštní pocit jsem měla na Hoře Křížů, kam lidé nosí své křížky s prosbami a modlitbami a s různými pocity snad z celého světa. Na mších v kostele bylo vždycky plno, Litevci jsou hodně věřící. Sociálně jsou na tom mnohem hůř, je to vidět všude, kam se podíváte – oprýskané paneláky, rozpadlé chalupy. Když je možné pomoct, tak to má člověk vždy udělat, i kdyby to mělo být jen malinko. Škola vybrala pár studentů, kterým jsme předali náš dar, bylo vidět, jakou mají radost. Doufám, že jim ty peníze dokáží splnit jejich přání. V rodině, kde jsme bydleli na nás byli všichni moc hodní, maminka od Biuraté nás brala jako své děti, náš náhradní taťka byl dost zvědavý, chtěl se dovědět něco o naší zemi. Loučení bylo smutné. Řekli nám, že navždy zůstaneme v jejich srdci a vzpomínkách.
Tento projekt byl něčím, na co nikdy nezapomenu, děkuji, že jsem se ho mohla zúčastnit. Tak dokonale poznat cizí zemi se mi už asi nikdy nepodaří. Děkuji. Ačiu. Lenka J.